Jak mít víc času

Nedávno jsem se zamýšlela nad tím, jak je možné, že má tolik lidí pocit, že nemají na nic čas. Úplně chápu maminky samoživitelky, rodiny s více dětmi, lidi pečující o nemocné členy rodiny, majitele velkých firem nebo různých podniků a podobně vytížené lidi. Ale co mladá bezdětná žena, zaměstnaná na osmihodinový úvazek, která nemá žádné speciální aktivity, které by ji nějak extrémně vytěžovaly? Má nárok na to nemít čas? Jasně, že má. Má nárok na jakékoli pocity a pokud si myslí, že nemá čas, je to pro ni pravda a já si o tom můžu myslet co chci. Ale vede mě to k přemýšlení, jestli to není škoda. Mít pořád pocit, že nic nestíháme, že nemáme na nic čas, že pořádně nežijeme, protože máme jenom povinnosti. Být vyhaslí, unavení a neustále si stěžovat na život.

Někdo by si mohl říct, že mně se to kecá, když jsem na mateřské s klidným miminkem, které zatím nic moc nevyžaduje a s manželem, který doma funguje úplně stejně jako já. Ale kdybych chtěla, mohla bych taky tvrdit, že nemám čas, že jsem úplně vyčerpaná a celý den se točí jenom kolem úklidu, vaření a péče o dítě. Ale to není můj styl, nevybrala jsem si stres, shon a nedostatek času. 

Předchozí roky jsem chodila do práce na dvanáctky a nechtěla jsem v devět večer po směně litovat toho, že můj den byl promarněný jenom prací a nechtěla jsem pořád jenom čekat, až budu mít volno, abych něco zažila. Chtěla jsem i v pracovní dny dělat věci, co mě baví, proto jsem si na ně čas našla. Protože moje priorita jsem já. Protože jsem si už dávno vybrala žít tak, jak mě baví. Abych život žila, ne přežívala.  

Tohle moje zamyšlení nepíšu pro to, aby si někdo myslel, že by toho měl stíhat víc! Ani náhodou. Každý ať žije tak, jak mu vyhovuje. Ale pokud si někdo podezřele často stěžuje, že "toho má moc", nedá mi to nepřemýšlet nad tím, proč to tak je. Času máme všichni stejně, rozdíl je jenom v tom, jak s ním nakládáme. 

Možná se v tom vidíte a máte pocit, že nic nestíháte, každý den jste úplně vyřízení a zároveň jste zklamaní z toho, jak váš den probíhal. Třeba máte pocit, že by se dalo žít jinak, ale nevíte jak to změnit. V tom případě zkuste hledat důvody, proč "nemáte čas". Co všechno každý den děláte zbytečně? Co vám bere energii? Jak s časem nakládáte? 

1. Udělejte si revizi svých denních aktivit
Možná zjistíte, že příliš moc času věnujete zbytečným aktivitám, které vás vyčerpávají a berou vám čas. Patří mezi ně třeba přehnaně dlouhá doba strávená na telefonu (a je jedno jestli jste na sociálních sítích nebo si s někým neustále píšete), sledování televize, zbytečné zdvořilostní konverzace s lidmi, kteří vás ani nezajímají (tyhle small talk nesnáším), dlouhé hádky s partnerem (a celkově setrvávání v nefunkčním vztahu). Určitě vás napadne spousta dalších věcí, které byste vůbec dělat nemuseli.

2. Upřímně si řekněte, jestli máte rádi to, co děláte

Když se vás někdo zeptá, co celý den děláte, je odpověď pozitivně laděná nebo spíš popisujete, co všechno "musíte"? Musíte vyvenčit psa, věnovat se partnerovi, musíte cvičit, vařit. Musíte nebo chcete? Už to, jakým způsobem svoje denní aktivity popisujete, vypovídá něco o tom, jaký vztah k nim máte.

3. Ujasněte si, jaké máte priority

Teď si všechny svoje aktivity sepište a ke každé si řekněte, jak moc je pro vás důležitá. Mohli byste třeba některé nahradit jinými, které pro vás mají větší prioritu? Opravdu musíte o pauze na oběd přečíst všechny zprávy na internetu nebo si místo toho můžete poslechnout podcast, který jste si chtěli pustit už dávno? Musíte mít každý den umyté vlasy a být precizně nalíčená nebo si místo toho můžete zacvičit, protože si každý den říkáte, že by vás to ráno líp nastartovalo? Musíte až do noci sledovat filmy a seriály, ze kterých se vám špatně spí nebo si můžete místo toho přečíst knihu, kterou máte dávno koupenou? Vaší prioritou klidně může být i odpočinek a nicnedělání. I v mém životě mají tyto (ne)aktivity svoje místo, protože jsou pro mě důležité. Každý den chci mít svou chvilku, kdy piju v tichosti kafe a jenom jsem. Tady a teď.  

Prioritou byste vždycky měli být vy sami. Vaše blaho, váš pocit štěstí a aktivity, které vás těší a považujete je za důležité vy sami. Nikdo jiný. 

4. Zamyslete se, jestli máte dost energie

Důvodem, proč nemáte na nic čas, může být i to, že máte málo energie a běžné činnosti vás vyčerpávají více, než by měly. Zkuste zhodnotit, jestli to není váš případ. Možná máte nedostatek železa, nekvalitní spánek, trpíte úzkostmi, které vás vyčerpávají, máte kolem sebe nějaké toxické osoby, které vás vysávají nebo si jednoduše neděláte čas na příjemné nabíjecí činnosti. A tím se dostáváme do začarovaného kruhu. I když se to nezdá, dalším zabijákem energie je plná hlava starostí a úkolů. Mně se osvědčilo snažit se všechny drobné úkoly udělat hned, pokud to jde a ty ostatní si zapisovat, abych nemusela na všechno myslet. A úplně nejlepší je některé úkoly delegovat. Určitě vás hned napadne pár věcí, které za vás může udělat někdo jiný. A některé nejsou potřeba dělat vůbec. Fakt. 

Na závěr mám potřebu ještě zopakovat, že nic z toho dělat nemusíte. Nemusíte cvičit, zdravě vařit, pravidelně číst ani poslouchat podcasty. Můžete si dělat, co chcete. Důležité ale je, opravdu DĚLAT ty věci, které CHCETE. Protože když děláte jenom to, co MUSÍTE, nemůžete být šťastní, vyrovnaní a plní energie a lásky. A už vůbec nemůžete dávat energii a lásku ostatním. A o tom život přece je.